ijahis idja

 

MII LEA IJAHIS IDJA?

Ijahis idja lea eamiálbmogiid musihkkadáhpáhus, mii lea lágiduvvon Anára girkosiiddas jagis 2004 rájes. Dáhpáhus lea Suoma áidna sámemusihkkafestivála. Festiválain gullat ja muosáhit sámemusihka sihke eará eamiálbmogiid musihka máŋggalágan dáhpáhusain nugo konsearttain, musihkkaseminárain, bargobájiin ja klubiin. Jagi 2018 eamiálbmogiid musihkkadáhpáhus Ijahis idja lágiduvvo 17–19.8.
 

IJAHIS IJA HISTORJÁ

Ijahis ija historjá álgá 2000-logu álggus, go sámedikki hálddahushoavda Juha Guttorm ja Sámi oahpahusguovddáža guhkesáigásaš, dál juo oamehas rektor Lassi Valkeapää plánegođiiga olles bearraša musihkkadáhpáhusa lágideami Anárii.  Áigumuššan lei lágidit guovttebeaivásaš dáhpáhusa, gosa sámeartisttaid lassin bovdejuvvošedje eamiálbmotguossit birra máilmmi. Dáhpáhus galggai leat jo álggu rájes nu geasuheaddji ahte dat bázášii bissovažžan Anárii.


Albmáguovttos láddadeigga jurdaga, čohkkiigga áigumuša ollašuhttima várás duogášfámuid ja fargga plánenbargu leige jo olles fárttas.  Oaivilin lei lágidit dáhpáhusa ovdal go oktage eará gearggašii ollášuhttit dán buorre idea. Miessemánus 2004 joavku jo ovdanbuktiige Ijahis idjan nammaduvvon dáhpáhusa Sámemusea Siiddas lágiduvvon preassadilálašvuođas.


Vuosttaš ijahis ija festivála ávvuduvvui girkosiiddas, dalá girjeráju šilljus miessemanu maŋimuš beaivve 2004. Dáhpáhussii ledje čoahkkanan badjel čuođi kulturáŋgiris festiválaguossi. Gudnin loaiddastit vuosttaš dáhpáhusas ožžo Satu Aikio, Ulla Pirttijärvi, Mikkal Morottaja, Ante Mikkal Gaup, Anára vuolledási oahppit ja Wimme, guhte goargŋui mikrofovnnainis girjeráju gáhtu ala ja bázii persovnnalaš loaiddastemiinis sihkkarit buot guldaleaddjiid millii. Dáhpáhusa guhkkimusas eret leahkki guossit bohte Jakutias ja festivála jođihii Njuoska bittuinge dovddusin boahtan Anne Kirste Aikio. Čuovvovas jagi festiválabáiki huksejuvvui Anárjávrri gáddái, guollehámmánii, gos jávr’al bosson biegga čavkkai gaskkohagaid nu garrasin, ahte goađi hápmái huksejuvvon festiválatealtá illá bisui čoahkis. Festiválas áŋgirit bargan olbmot čužžo dasto musihka guldalettiin deaddun festiválatealttá iešguđet čiegas ja váruhedje girdileamis biekka fárrui.


Jagis 2007 festivála lágiduvvui lieggasut dálkki doaivvus easka borgemánus ja veháš suodjásut báikkis, Sámi oahpahusguovddáža šilljus. SOG bargoveagas leamašan jagiid mielde mearkkašahtti rolla festivála lágideamis, máinnaškeahttá eará áŋgiris eaktodáhtolaš bargiid ja Anára Sámisearvvi, mii lea álggu rájes doaibman festivála vásttolaš lágideaddjin. Dáiddalaš máhttuska festiválii lea jágiid mielde buktán nu sámemusihka čeahppi Annukka Hirvasvuopio-Laiti go sámi dáidaga leanadáiddár, musihkkár Anna Näkkäläjärvi-Länsman. 2012 dáhpáhus oaččui ođđa ruoktun diibmá ráhppojuvvon sámekulturguovddáš Sajosa viiddis šilljuinis ja fálai guovttebeaivvát dáhpáhusa áigge suohttasa badjel guovtte duhát movttegis guldaleaddjái. Logi jagis Ijahis idja lea ovdánan mearkkašahtti eamiálbmogiid musihka ja kultuvra ovdanbukti festiválan ja dat lea ožžon giitosiid njulges ja liekkus olles bearraša geassedáhpáhussan. Fargga lea fas áigi deaivvadit Ijahis ijas.